Ověřte si, jaké možnosti nabízejí sendvičové panely v moderní bytové výstavbě

Pasivní dům se vyznačuje velmi nízkou energetickou náročností. Z tohoto důvodu každá budova tohoto typu negeneruje velké náklady na údržbu. Uvedení objektu do nízkoenergetického standardu vyžaduje použití vhodných konstrukčních řešení již ve fázi stanovení funkčního a užitného plánu objektu.

Malý pasivní dům – charakteristika

Pasivní dům je budova, která byla navržena a postavena s přihlédnutím k vhodným technologickým řešením směřujícím k minimalizaci spotřeby energie obecně a zejména energie z neobnovitelných zdrojů (uhlí, plyn, topný olej). Hlavním znakem pasivního domu je účinná tepelná izolace, která jej chrání před tepelnými ztrátami v zimě a přehříváním v létě. V objektech tohoto typu se využívá i mechanické větrání s rekuperací tepla, které umožňuje stálý přísun čerstvého vzduchu při minimalizaci ztrát tepelné energie. Nízkoenergetická zařízení jsou šetrná k životnímu prostředí, ale zároveň zaručují značné finanční úspory související se snížením účtů za energie.

Pasivní dům, jak název napovídá, spotřebuje velmi málo energie. Předpokládalo se, že limitní hodnota potřeby primární energie, tedy z neobnovitelných zdrojů, je 15 kWh/m²/rok.

Projektování pasivních domů – na co nezapomenout?

Projektování pasivních domů vyžaduje odpovídající přístup a správnou mezioborovou koordinaci. Pouze správně promyšlená koncepce může dosáhnout vysoké energetické účinnosti a minimalizovat spotřebu energie. Při návrhu pasivního domu byste měli vzít v úvahu mimo jiné: následující problémy:

  • zateplení – pasivní domy vyžadují maximální omezení prostupu tepla vnějších příček. Tato problematika se týká především stěn, podlah a střech, ale také okenních a dveřních prvků. Při projektování a výstavbě nízkoenergetických budov se doporučuje používat materiály a výrobky s co nejnižším součinitelem tepelné vodivosti lambda;
  • použití teplých oken a dveří – pasivní domy by měly mít energeticky úsporná okna a dveře, které jsou těsné a poskytují účinnou tepelnou izolaci;
  • orientace budovy - budova by měla být na pozemku umístěna tak, aby okna směřovala na jih, aby se v zimě maximalizovalo využití sluneční energie;
  • stavební proporce - v energetické bilanci je velmi důležité minimalizovat vnější povrch budovy ve vztahu k jejímu objemu; v tomto ohledu jsou nejvýhodnější provedení budov s plochou střechou bez prvků vyčnívajících přes obrys budovy (např.
  • větrací systém s rekuperací tepla - použití mechanického větracího systému s rekuperací tepla umožňuje stálý přístup čerstvého vzduchu a zároveň umožňuje rekuperaci tepla z odváděného vzduchu;
  • minimalizace tepelných mostů – při navrhování pasivní budovy je třeba se vyvarovat vytváření nadměrného množství spojů a spojů a také architektonických prvků, které mohou vést k tepelným ztrátám;
  • tepelné hmoty – při návrhu nízkoenergetické budovy se vyplatí vzít v úvahu tepelné hmoty, jako jsou betonové podlahy, které pomáhají ukládat a pomalu vydávat tepelnou energii;
  • využití solární energie - návrh pasivního domu by měl zahrnovat systém solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů umožňujících ohřev užitkové vody nebo výrobu elektřiny pro provoz budovy; využití solární energie navíc znamená i úroveň designu, která zohledňuje energii slunečního záření v celkové tepelné bilanci interiéru;
  • monitorování spotřeby energie – systémy monitorování spotřeby energie zahrnuté ve fázi návrhu umožňují obyvatelům sledovat a optimalizovat spotřebu energie;
  • udržitelné stavební materiály – dobrým řešením při navrhování nízkoenergetických budov je volit udržitelné stavební materiály, které mají nízký dopad na životní prostředí;
  • minimální spotřeba energie – pasivní budova by měla být navržena tak, aby spotřebovala minimální množství energie na vytápění a chlazení. Doporučeným řešením je také omezit spotřebu elektřiny pro osvětlení a používání zařízení pomocí energeticky úsporných řešení.
  • tepelná pohoda – je nutné zajistit, aby interiér budovy byl teplotně stabilní po celý rok;
  • vhodné plánování prostoru – prostor by měl být rozdělen tak, aby byla maximalizována energetická účinnost a zároveň byl zajištěn uživatelský komfort;
  • výběr správných systémů vytápění a chlazení – pokud je nutné použít systémy vytápění nebo chlazení, vybírejte ty s nízkou spotřebou energie, jako jsou tepelná čerpadla.

Navrhování pasivního domu vyžaduje zohlednění mnoha aspektů, aby bylo dosaženo vysoké energetické účinnosti. Je také důležité věnovat pozornost místním podmínkám, které mohou ovlivnit návrh a výstavbu. Zjistěte více o použití sendvičových panelů v energeticky úsporné výstavbě

Pasivní dům – jednopodlažní nebo dvoupodlažní?

Při rozhodování o stavbě pasivního domu je důležité zvolit správný návrh, a to jak z hlediska dispozice místností, tak i počtu podlaží. Co je velmi důležité, dosažení maximální energetické účinnosti budovy nevyžaduje zúžení spektra vyhledávání pouze na jednopodlažní budovy nebo pouze na budovy vícepodlažní. V tomto ohledu je svoboda. Výběr by měl záviset na preferencích investora a budoucích uživatelů objektu.

Jednopodlažní dům je oblíbenou volbou díky snadnému přizpůsobení pro seniory a handicapované. Všechny pokoje jsou umístěny na jedné úrovni, což zajišťuje snadný pohyb. Dvoupatrový dům může být naopak efektivnější z hlediska využití prostoru. Dvoupatrová budova umožňuje oddělit denní a noční zónu a poskytuje větší flexibilitu z hlediska uspořádání pokojů. Konečný výběr závisí na individuálních preferencích a potřebách členů domácnosti. Bez ohledu na počet podlaží je vhodné minimalizovat vnější plochu a zjednodušit tvar budovy - mnohem lepších parametrů energetické náročnosti dosahují budovy s tvarem co nejblíže krychli.